Z deníčku realitního makléře anebo Co znamená slovo PŮDORYS a jak jej získat vlastními silami

Není oboru jediného bez odborné terminologie, chtělo by se říct. A byla by to pravda. Každý obor, více či méně lahodící uchu obyčejného smrtelníka, používá od

borné výrazy; takový termín pro člověka, který zrovna není součástí úzké skupiny profíků nebo erudovaných znalců, může znít trochu kostrbatě. Většinou ovšem pokorně přikyvuje, významu vyřečeného slova neznaje. Není přece žádný analfabet (chápej – je přece gramotně způsobilý), že ano.


Trh s nemovitostmi je odborným názvoslovím doslova zahlcen; to máte renovace, provize, solvence, parcela, zástavní věřitel, tržní cena……no zkrátka, je toho moc. Mistři z realitních ringů, jejichž denním chlebem je zprostředkování prodeje či pronájmu nemovitých věcí (makléři), jsou vyzbrojeni nekončícím pásmem realitních pojmů; a znají je na jedničku. Jedním z nejčastějších slov je podle frekvence makléřské kadence slovo půdorys.


Řeč je o nákresu, který na skromné ploše dokáže říci více než tisíce slov. Možná i dva tisíce. Upozorňuje na pomyslný řez budovou ve výšce přibližně jednoho metru od podlahy, ze které se dá vyčíst mnohé; tloušťka nosných stěn i dispozice posuvných příček, funkční členění interiéru vč. výměr, osazení a počet oken, směr otevírání dveří či průchodnost/neprůchodnost pokojů. A spousta dalších důležitých faktů.


Kde ale dobrý půdorys pohledat, než-li jej předám do rukou grafického guru ke zpracování? Že byla cesta na stavební odbor zbytečná? A původnímu majiteli že nic z potřebné dokumentace nezbylo? Asi shořelo? Přesto máte v plánu rekonstrukci? Nebo zkrátka chcete mít půdorys připravený na horší časy? Skepse není na místě! Udělejte si jedno odpoledne chvíli čas, vyzbrojte se pomocným triem papír & tužka s gumou & metr, vyhrňte si rukávy a jdeme na to!


Vždy se soustřeďte na výměru každé místnosti zvlášť. Postavte se čelně do místnosti, zády ke dveřím. Začněte s výměrou délek stěn (předpokládám, že místnost má čtvercový nebo obdélníkový tvar); postačí tedy zaměřit pouze dvě stěny, na sebe kolmé. Hodnoty si pečlivě zaznamenávejte, s důrazem na jednotky centimetrů. Pokud tyto získané hodnoty vynásobíte, získáte obytnou plochu místnosti v m2. Postupujte od podlahy směrem ke stropu. Plynule přejděte k zaměření výšky a šíře oken. Poslední přicházejí na řadu dveře. Zde je kromě rozměrů (šířka a výška) důležité zjistit, o jaké dveře se jedná; postavte se naproti dveřím z té strany, kde jsou vidět panty, tedy tak, aby se otevíraly v tu chvíli směrem k Vám; mají-li panty na levé straně, pak jsou to dveře levé (další ukazatelem správného určení dveří může být směr, kam se otevírají, případně směřování kliky). Nezapomeňte si poznačit, zda se otevírají dovnitř vyměřované místnosti nebo ne.


Podobně postupujte, chcete-li zachytit také rozmístění nábytku v místnosti. Zaměřujte délku, šířku a hloubku, popř. výšku od podlahy ke spodní hraně (např. u zavěšené police či obrazu). Zatoužíte-li po věrném zachycení skutečného interiéru, využijte schopnosti foťáku a nafocené obrázky přiložte k ručnímu nákresu. Grafikovi to značně osvětlí nejen dispozice místností, naznačení sanity nebo topných těles, ale také lépe dokáže zachytit styl interiéru, design nábytku a dalšího vybavení.


Jedna rada na závěr – čím více rozměrů, tím lépe. Ale nebuďte zase příliš urputní. Ať to není grafikova poslední práce, kterou zvládne se zdravými smysly 😊.


A máte hotovo.